Předsevzetí ve třech krocích aneb Jak udělat z přání výsledky (1.díl: Přání a jeho pozitivní formulace)

Každý začátek roku se nese ve znamení nových předsevzetí. Je už to takový kulturní zvyk. Nový nádech po předvánočním bilancování, pohledy do budoucna, plány. No co naděláme, dává to smysl. Když totiž něco začíná, automaticky to náš mozek vede k přemýšlení - CO ŽE TO VLASTNĚ ZAČÍNÁ?

Náš rozum přemýšlí: OK, takže nový rok, tak co bych měla udělat jinak, lépe? Ale náš podvědomý mozek se při tom snaží představit si příběh. Rozum sice funguje ve slovech a logice, ale podvědomí a motivace myslí v obrazech a vkládá energii do toho, co nám dává smysl. Ne do toho, co by se mělo. Proto než rozumem vytvoříme předsevzetí a plán, musíme sestoupit do iracionálních rovin svých přání a tam si udělat jasno. Co to začíná? Jasně, další rok mého života. No jo, ale jakého to je života?

Mark Twain řekl:

"Kdo neví, kam chce dojít, nemůže se divit, že dojde nakonec ... někam úplně jinam."

Proto Vám chci v následujících třech krocích napsat něco o tom, jak si dělat předsevzetí tak, abyste na další Vánoce bilancovali rok zase trochu pozitivněji, než tomu možná bylo dosud.

1. KROK: PŘEJI SI, ABY...

Naše práce na předsevzetí začíná u PŘÁNÍ. Pozor, přání není pocit, jak si lidé často říkají. Přání je myšlenkový proces, který se odehrává ve slovech a představách. Díváme se na svůj život a vidíme, že by něco mělo být jinak. Taky o tom občas mluvíme, k sobě nebo i s druhými. Možná jsme k tomu došli sami svým rozumem, možná jsme se inspirovali druhými, nebo nám někdo řekl, co od nás potřebuje jinak. Možná nám potřebu změny život otloukl o hlavu tím, co nám postavil do cesty. Každopádně jsme svým rozumem, logikou nebo zkušeností došli k tomu, že chceme v životě něco jinak.

Pozitivní formulace

To, co v první řadě musíte se svým přáním v hlavě udělat, aby fungovalo pro vás a ne proti vám, je formulovat ho pozitivně. A jsme u velké kapitoly - pozitivního myšlení. Co to je? Pozitivní myšlení není o tom, představovat si kytičky, když je vám špatně. To je relaxace. Pozitivní myšlení je o tom, že energii své mysli vkládáte do dosahování toho, co chcete, místo do vyhýbání se tomu, co nechcete. Když jedete na výlet, je efektivnější přemýšlet o tom, kam se chcete podívat, nebo o všech možnostech, kam se určitě podívat nechcete?

Tenistka na následujícím obrázku má dvě možnosti: Může přemýšlet o tom, že nechce pokazit tenhle úder, protože je strašně důležitý pro výsledek.  Její mozek si ve zlomku vteřiny představí chybný úder a následný pocit ponížení a prohry. Její svaly ztuhnou napětím, natrénovaný pohybový vzorec se poruší a ona pravděpodobně odehraje úplně jinak, než by chtěla. 

Nebo si bude představovat ten nejlepší možný úder, který pro výhru může udělat. Její mozek si bleskově vzpomene na všechny možné předchozí povedené úderyy. Svaly jsou připravené a úder jde přesně tam, kde ho tenistka chtěla.   

Negativně například myslíte, pokud vám běží hlavou, že už nechcete být takhle trapně nervózní při každém kontaktu s osobou opačného polaví. A mozek dělá co? Představuje si příběh. Příběh o životě stydlivého člověka, o pocení, koktání, nesmělosti, kritických pohledech okolí a otiscích prstů na sklenici s nebezpečně moc-procentní lihovinou.

Náš mozek totiž neumí "ne". Představte si "ne". Stejně mozek vytvoří nějaký obraz, kus příběhu, vzpomínku, gesto. Takže přemýšlením nad tím, co nechcete, posilujete v mozku ty spoje, které jsou obrazově právě o tom, co nechcete. A mozek je skvěle vybalancovaný stroj na udržování statu quo - šetří cennou energii pro případy, kdy do života vpadne něco náhlého, co bude fakt hodně důrazně vyžadovat změnu. Myšlenky typu: "To je škoda, že nejsem sebevědomá..." prostě pro něj nejsou důrazné. Ony totiž nejsou ani jiné, než loni. Mozek se nebude o nic nového snažit. A dopadne to v roce 2019 úplně stejně, jako vždy předtím.

Pozitivně myslíte, pokud se upnete na představu sebe, jak s úsměvem přistupujete k cizímu člověku, držíte oční kontakt a ptáte se, jak se mu líbil právě shlédnutý film. Pozitivní jsou myšlenky na to, jak dotyčná osoba na vás hledí zkoumavě, protože jste přece doma v koupelně odvedli kus práce, tak je fajn, že je to vidět. Pozitivní myšlení je příprava témat do konverzace o tom, co nás baví, protože tím jsme zajímaví. Představujte si to, co chcete aby bylo a budete tvořit v mozku právě tyto spoje. Myslete tudy a prošlapávejte v mozku novou cestičku. A až v reálu přijde ne věc, mozek bude mít nachystanou možnost - tentokrát jdeme tudy.

Jestli vás mate, že mluvím o přemýšlení a přitom pořád používám slova jako "představovat si", buďte v klidu. Pro náš mozek je v podstatě stejné, pokud zpracováváte v myšlení reálná fakta a nebo pokud si něco představujete ve své fantazii. Vytváří to stejný počet synapsí (neuronová propojení v mozkové síti). Proto si taky dávejte pozor, jak a nad čím přemýšlíte a o čem fantazírujete. Je to totiž naprosto totéž, jako byste to prořívali ve skutečnosti a budete se podle toho cítit i nevědomky chovat.  

To je dnes vše. 

Příště budeme pokračovat v kapitole PŘÁNÍ, a to druhou věci, která je podstatná pro formulaci našich předsevzetí. A to je jejich proveditelnost.